OK, nečetla jsem asi úplně všechno, omlouvám se. V tom případě samozřejmě názor dítěte byl toho divného pána.
Proč by nemohlo sedmileté dítě hřešit? I malé dítě přeci někdy udělá to, co není správné. Nebo si aspoň myslí, že to nebylo správné. A o to jde. Já jsem si dokonce jako dítě připadala horší než teď... možná je to nějaký špatný vývoj nebo možná jsem schopná už víc přijmout tu myšlenku, že člověk zkrátka dělá chyby a dělat je bude a taky už ne všechno, co se nepodaří, považuji za svou vinu, a zda to soudím správně nebo ne, to je vcelku jedno. Pokud jde o zpověď, samozřejmě.
To bylo v nějaké knize, že jediný hřích nějaké starší paní bylo, že si ohrnovala rukávy na šatech, což je sice úplná blbost, ale pro ni to byl hřích, tak se z toh zpovídala. A protože se to nedokázala odnaučit, tak pořád hřešila... (možná to bylo v Polyanně, to už opravdu netuším).
Předchozí