ještě dodatek úvahy nahlas... když si kolikrát vzpomenu co člověk s jedním dítětem řeší za kraviny (mluvím o sobě) a kolikrát úplně zbytečně a dělá to vlastně jen proto, že má ČAS, tak samozřejmě má to i svá pozitiva, ale ve finále to je akorát koloběh myšlenek... když je víc dětí, čas na kraviny není a myslím, že je to tak kolikrát i dobře (všimněte si slova kolikrát, jen upozorňuji na případné reakce) jsem přesvědčená, že těch 11 dětí je slušně vychováno a čím dál tím víc mne štvou rozmazlení spratci... jsem samozřejmě teď ovlivněná článkem a navíc jednou dnešní scénou v obchodě, kdy se asi tříletej fracek vztekal kvůli lízátku a kopal do mámy:(... jo to jsem litovala matku, že s tím nedokázala včas něco udělat... ale litovat tuhle mámu? vždyť má ty děti protože je chtěli a jsem přesvědčená, že je šťastná a že by si něco podobného její dítě nedovolilo, protože jejich hodnoty jsou od samého začátku prostě trošku někde jinde a od toho se to všechno odvíjí...
Předchozí