Přidat názor k článku Po jedenácti porodech mám o jedenáct kilo víc

Tak já myslím, že děti především potřebují, aby se jim věnovali rodiče(aniž by tím rodiče vysilovali - co s vysílenými rodiči...) a potřebují, aby ti rodiče u každého jednoho dítěte zvládali v běžném dni i ve svátek pomáhat růstu jeho osobnosti v sebevědomého jedince. Mimo to dle mého názoru potřebují, co se týče psychiky a vytváření charakteru, i jejich vazeb v budoucnosti, vývoj a vztahy se sourozenci od raného věku (více než tzv. socializace s vrstevníky z cizích rodin - ty přijdou poté automaticky, pokud je rodina mnohočlenná věkově rozvrstvená). Potřebují se učit doma pomáhat a trochu pracovat již od dětství, ovšem ne formou tak vyčerpávající, která by brzdila vývoj jejich osobnosti (od rána do večera mít povinnost dřít, aby přispěli do rozpočtu).

K tomuto všemu, aby to mohlo probíhat, potřebují finanční zázemí, ovšem získané tak, že rodiče nekradou a ani nedřou do úmoru. (Nemyslím zajistit dětem přepych a zbytečnosti jako skateboard, in-line brusle, drahé oblečení, nový mobil, zahraniční dovolené, ale aby nechodily ustrojené jako drbani - a mrzly při každém snížení teploty či jim teklo do bot - a měly kvalitní stravu.

Děti zajisté nepotřebují uštvané rodiče, kteří by byli trvale unaveni, ale rodiče tak nějak svěží, co mají čas i sami na svůj vztah.

Takže mně osobně z toho vycházejí 4 max. 5 dětí, protože kdybych jich měla víc, už by rostly jako dříví v lese a nemohli bychom je finančně zajistit, poskytnout jim vzdělání, počinek do života apod. :-). Manžel i já bychom ztratili životní klid a dostali se do slzavé honičky. Taky nevím, kdy bych si mohla udělat čas na manžela a on na mne. Odstupy od dětí pro mne tak minimálně tři roky, abych zvládala každé do dvou let kojit a věnovat každému hezké miminství.