My jsme doma tři, bydlení se vším všudy nás stojí asi tak 6.000,-. Tisícovka školka. Tisícovka tramvajenky (začala jsem jezdit častěji do kanceláře, takže je tramvajenka výhodnější). Tisícovka telefony, tisícovka připojení na net. Jídlo nás stojí měsíčně tak 5 - 6 tisíc, minimálně 1.000,- stojí měsíčně prací prášek, aviváž, saponáty a podobné věci. Takže věci, které považuju za NEZBYTNÉ, dělají celkem asi 17 tisíc.
Nepočítala jsem to, že se oblíkáme, občas si někam chceme zajít (koncert, kino, výstava, muzeum, ZOO), že má někdy někdo narozeniny nebo svátek a kupuje se mu pozornost, že občas musím jet taxíkem (nemáme auto, takže třeba s dítětem na pohotovost - za poslední měsíc třeba hned 2x), že syn dostává každý měsíc časopisy Sluníčko a Méďa Pusík, já kupuju Reflex, že je občas třeba koupit blbosti typu baterky, žárovky, někdy se nechávají vyvolávat třeba fotky, máme rádi knížky, takže si dost často kupujeme knížky... atd. atd.
Nechodím ani na kosmetiku, ani ke kadeřníkovi, kosmetiku si až na výjimky ani nekupuju, rozhodně nechodíme celá rodina ve značkových hadrech, neživíme auto... a na tohle všechno je těch zmiňovaných 40 tisíc jako když plivneš. Jistě, nejsou to životně důležité věci, ale dělají určitým způsobem radost, čili zlepšují kvalitu života konkrétního člověka. Ono je snadný myslet si, že ze 40 tisíc měsíčně by se dalo krásně ušetřit, ale problém je v tom, že kdo bere 40 tisíc, má zase obyčejně jiné "provozní náklady" než ten, kdo bere 10. Takže ve finále to vyjde vcelku nastejno, akorát ten s těmi 40 se může míň omezovat a dopřávat si víc "příjemných pitominek". OK, nemusí to být. Ale když to je, není to zas až tak nepříjemný. :o)
Předchozí