U mého syna se ekzém objevil v šestém týdnu života. Na nožičkách i ručičkách měl velké zanícené plochy. Dětská lékařka mi na to řekla, že je to normální a že se s tím nedá nic dělat! Tak jsem si našla jinou dětskou lékařku a považe, něco dělat šlo. V takovéto akutní fázi opravdu nezbylo nic jiného než použít kortikoidní mast. Ale po ní se to bleskově hojilo, takže jsme ji použili jen minimálně. A pak nastoupila homeopatika. Ať si "vědci" tvrdí co chtějí, od té doby už nikdy nedošlo k tak výraznému projevu a to jsme homeopatika brali ani ne rok. Dnes je synovi přes deset, v létě se sem tam poškrabe v loketní jamce či pod kolenem, ale na to stačí kůži promastit. Ani neví, že nějaký ekzém má. A protože jsem měla strach z možného astma (můj bratr byl v dětství těžký astmatik - pomohla mu autovakcína a přestěhování rodiny na Šumavu), nechala jsem syna hrát na flétničku. Třeba to pomohlo, kdoví, je zdravý jak řepa...
Předchozí