Kromě toho by měli být rodiče schopni podle potřeby podat svým dětem pozitivní a vyrovnané vysvětlení ohledně jistých pevných bodů křesťanské morálky, jako je např. nerozlučitelnost manželství, souvislost mezi láskou a plozením a také nemorálnost předmanželských styků, umělého ukončení těhotenství, antikoncepce a sebeukájení.
Na prvním místě rodiče musí odmítnout sekularizovanou sexuální výchovu, zaměřenou proti plození (antinatální), která odsouvá Boha na okraj života a považuje narození dítěte za jakousi hrozbu; šíří ji velké organizace a mezinárodní sdružení, které podporují umělé ukončení těhotenství, sterilizaci a antikoncepci. Tyto organizace chtějí člověku vnutit falešný životní styl, zaměřený proti pravdě o lidské sexualitě. Působí na národní nebo regionální úrovni a snaží se vzbuzovat u dětí a mladých lidí strach "z hrozby přelidněním", aby podporovaly antikoncepční mentalitu, to je smýšlení zaměřené proti životu; rozšiřují falešné pojmy o "reprodukčním zdraví" a o "sexuálních a reprodukčních právech" mladistvých.
Úcta rodičů k životu a k tajemství plození uchrání dítě nebo mladistvého před falešnou představou, že oba rozměry manželského aktu - spojení a plození - se mohou svévolně oddělovat. Rodina je tak považována za nedílnou součást povolání k manželství. Křesťanská výchova k čistotě v rodině nemůže zamlčovat mravní závažnost, kterou s sebou oddělení obou rozměrů - spojení a plození - v rámci manželského života přináší; k tomu dochází především, když se používá antikoncepčních prostředků nebo umělého oplodnění: v prvním případě člověk chce vyhledávat sexuální rozkoš a zasahuje do způsobu manželského aktu, aby se zabránilo početí; v druhém případě se usiluje o početí tím, že se manželský akt nahradí technickým zákrokem. To však odporuje pravdě manželské lásky a plnému manželskému sdílení se.
Lidská sexualita:
pravda a význam
Papežská rada pro rodinu
Zásady pro výchovu v rodině
z 8. prosince 1995
Karmelitánské nakladatelství s.r.o.
www.karmelitanske-nakladatelstvi.cz
Kostelní Vydří 2000
S církevním schválením České biskupské konference v Praze č.j. 450/2000 ze dne 5. června 2000
Předchozí