Milado, proboha, 11 dětí by snad měla být diagnóza nezaměstnatelnosti? Anebo si myslíš, že když v roce 89 měli už sedm dětí, že by tu maminu někdo zaměstnal? Naivní otázka, že. Někdy mi připadá, že jsem po roce 89 měla děti postavit ke zdi a odstřelit. V dnešní době jsi totiž nezaměstnatelná i se třemi dětmi (mám obavu, že i s jedním dítětem...), to je právě to, co mě štve. Tohle uvažování o tom, že ženská s dětmi nemá jako pracovní síla žádnou cenu. Užila jsem si to, po mateřské s nejmladším, bylo to na konci devadesátých let, se mi jen těžce vracelo do práce, ačkoli jsem stihla před a po holkách praxi v účtárně, měla jsem kurs účetnictví, uměla angličtinu... Jo, měla jsem tři relativně "malé" děti (že k tomu i babičku na hlídání, to už nikoho nezajímalo). Teď už jsem zase prozměnu "stará"... Možná tyhle všechny pocity mě nutí tady psát a řešit s vámi to, co jsou dneska vlastně "životní hodnoty a cíle".
Předchozí