Tak mile damy,
navrhuji, misto toho posuzovani rodiny, (kterou zrejme nikdo z nas nezna osobne a tudiz si o ni dela jen teoreticke predstavy) jit se venovat rodine vlastni. Je pekne, ze se snazite predstavovat, zda jsou jejich deti stastne, zaopatrene a spokojene, ale melo by nas spis zajimat, jak jsou na tom nase vlastni deti a deti, ktere osobne zname. Je lehke nekoho kritizovat. Ale kdo z nas muze rict, ze sve deti vychovava spravne, ze jim dava opravdu vse co potrebuji, ze se chova k detem vzdycky tak jak ma? Proste at si kazdy nejprve "zamete pred vlastnim prahem". Vzdycky je co vylepsovat ve vztahu k detem, ale i k nasim rodicum, sourozencum, lidem v okoli. A dost mozna mame v okoli mnohem standartnejsi rodiny, jejichz deti na tom nejsou zdaleka tak dobre jako tihle sourozenci a ty nam nevadi? Za tyhle deti se se taky dovedeme takhle(byt slovne) poprat?
Předchozí