Přidat odpověď

Asi jsem to s tím dotazem nějak zakřikla. Když jsem přišla ve středu pro Mikeše do školky, tak tam seděl jak hromádka neštěstí, plakal, celý se třásl a volal maminku. Když jsem ho změřila, tak měl 39,5 a teploty i přes podávání Nurofenu trvaly dva dny. Nakonec jsme skončili na pohotovosti (v Bratislavě) a dostal antibiotika. Vzali mu krev a řekli, že je tam zápal, ale kde ... kašel nic, rýma minimálně, bříško, ORL vše ok. Tak nevím. Po první dávce antibiotik teploty přešly a Mikeš začal opět dovádět... Antibiotika (bílá tekutina) mi vůbec nechce jíst, je to boj. Takže ho teď mám na 14dní doma.

Také jsme měli přinést moč a já, aby se mi náhodou někde nerozlila, tak jsem ji měla jen v lahvičce od přesnídávky a v igelitové taštičce. Sice jsme jeli autem, ale nedá se tu pořádně zaparkovat, tak jsme šli ještě kus pěšky, venku -6. To, co jsem donesla, mi nikdo nechtěl věřit, že je moč ... Ještě že se Mikeš vyčural tam - i když mě by tedy ty záchody okamžitě odradily. Ještě že je to chlapeček ;-)

Hloupé je, že s antibiotikama nemůže ven, takže i těžko řeším "venčení" Dominika, o nákupech nemluvě.