Přidat názor k článku Písničky pro bříško

Docela zajímavá diskuse.
Pár poznámek mě zaujalo. Aknelop, ty píšeš, že máš TV puštěnou jako kulisu ... když bylo moje dítě ještě novorozenec, trávila jsem dlouhé hodiny kojením a k tomu jsem si pouštěla TV, potichounku teda, ale pouštěla. NO a nějak mi to zůstalo. Jakmile se kojíme nebo odpočíváme na gauči, šup, a už pouštím TV. Jenže dítěti už není tolik co tvojí Žanetce, je mu něco lehce přes rok, a televizi už vnímá setksakramentsky, ani si nepamatuju, kdy přesně tenhle zlom nastal. Už ji umí i pustit, dokonce přepíná programy ovladačem. A musím říct, že z toho nadšená nejsem, a docela s tím bojuju, ale třeba po návratu z procházky, kdy jsem totálně unavená, se neubráním a přístroj zase zapnu, i když vím, že dítě ho sleduje velmi pozorně. Naštěstí je před náma jaro, které to všechno vyřeší, budeme venku a bedna upadne v zapomnění.

A co chci tímhle sáhodlouhým monologem říct? Že pokud máš TV neustále puštěnou, tvoje dítě si bude myslet, že to je normální, že je to přirozená součást života a třeba přijde o jiné věci. Například o rozhlas, když sama říkáš, že rádia tě neberou ... proč asi?

Zuzano, ty píšeš, že si hrajete a u toho máte puštěné rádio. Můžu se zeptat, co posloucháte? Jo a ti "Teleblbíz" ... mě je docela líto, že je zrovna teď nedávají, když moje dítě je přesně ve věku, kdy by to ocenilo. Podle mě je to skvělý pořad pro děti, už to, že jde o produkci BBC dost vypovídá, si myslím. Ale občas chytneme Sezam street a to mi přijde taky skvělé.

Jitule, souhlasím s tebou, že Večerníček žádnému dítěti neublíží. Akorát nechápu, jak může někdo stihnout během Večerníčku vyžehlit ...