Přidat názor k článku Jak přežít samostatné stolování dětí

Ivule,
já pořád nevím, proč chceš jídlo do dítěte nějak vpravovat. Když jíst nechce, tak ho nenuť. Dobře jsi napsala, že nebude samo od sebe skákat jako hodinky podle Tvého. Každé dítě má své potřeby a zrovna u jídla je to dost důležité. Poruchu příjmu potravy samozřejmě, v pozdějším věku, mít nemusí, ale může. Bude Tě skrze jídlo ovládat a nepozná, kdy má hlad. Nechci se o tomto tématu více rozepisovat, to je opravdu na dlouho, ale v literatuře (snad i na internetu) se o tom dozvíš mnoho. Myslím, že v dnešní době, je to dost aktuální téma. Co se týče nějakého toho "grifu", hned na začátek, v každém případě se to nezmění ze dne na den. Pokud je zvyklé na určité rituály při jídle, bude to vyžadovat vytrvalost. Tím pravidelným časem si nejsem moc jistá, myslím že plus mínus půl hodiny by mělo být v normálu (ale fakt nevím), mezi jídly nic nebo téměř nic a pít vodu, to sedí. Co se týče zábavy u jídla, ne! Jako zábava musí stačit jídlo samotné. Dát do ruky lžičku nebo větší kusy jídla (brokolice, mrkev, celer...) ať se živí samo. Možná i ta úprava jídla by měla být každý den trochu jiná, něco nového na talířku a je o zábavu postaráno. Když jíst nechce, ať nejí, další bude až svačina. Hlady neumře. Dítě se musí naučit, že jí, aby utišilo svůj hlad a ne proto, že si to maminka přeje! Ale jak jsem již psala, je to velice individuální. Žádné desatero, které by fungovalo na všechny děti, neexistuje.