Jano, asik takhle:
atop. ekzém mám od čtyř let nonstop (je mi 28). Navštívila jsem milion pět léčitelů (léčili mě kyvadlem, dotykem, posuzovali mé písmo apod., někdy jsem jim to v tu chvíli i věřila a víra má a pozitivní myšlení mě neuzdravili!), vystřídala jsem desítky množství mastiček, bylinek atd. ať už od šarlatánů nebo o dlékařů. Jsem vcelku pozitivně smýšlející osoba, ovšem co mě zaručeně dokáže dohnat k hysterii je svědící tělo rozškrábané do krve. Jestli mám nějaký trauma, tak z toho, že mě svědí ekzém :-(
Dle lékařských testů trauma = alergie na konzervační látky, nikl a kobalt. Díky "diagnóze" jsem zpětně vyhodnotila, že jsem dokonce tak vnímavá ke svému tělu, že většině věcí, které tyhle látky obsahují jsem se intuitivně vyhýbala a skutečně mi to pomáhá. Bohužel jsou všude, takže se jim nemůžu vyhnout úplně. Jen bych ráda věděla,pokud je příčinou mého problému trauma, jak je možné, že trauma se prudce zhrošuje kdykoli přijdu do styku s větším množstvím těchto látek? (Podotýkám, že i před tím, než jsem se ve 23 letech dozvěděla, které konkrétně to jsou a protože např. v jogurtu někdy jsou a někdy ne, nemůže být reakce psychická - leckdy prostě něco sním v domnění, že to nic nevhodného neobsahuje a když začne svědění, zpětně pročtu složení a zjistím, že tentokrát jsem se spletla.)
Předchozí