Přidat názor k článku Otcovské fejetony: Domácí dějepis

Ač jsem chodila na ZŠ a gymnázium také v 70. až 80. let, nemohu říct, že by mě dějepis nebavil a nic mi nedal, když samozřejmě vynechám některá "krizová" období našich novodobých dějin. Podle mne ale nestačí 10, 20 nebo 30 let jako odstup na hodnocení situace (viz 89 i 68).
Jediné, co bylo na dějepise nepříjemné, bylo množství dat, něco se ale dalo odvodit ze souvislostí; naštěstí v té době jsem měla dobrou pamět, teď je to už horší :-(
Dějepis považuji za velice užitečný předmět (podotýkám, že nejsem vůbec humanitní ale zcela technický typ), ale záleží na osobnosti pedagoga, zda děti zaujme. Pokud se budou pouze "učit" nazpaměť odstavce z učebnice, informace jim zůstanou v hlavě max. 6 měsíců až rok (odhad) a pak prázdno. Jsem velice zvědavá, jak to dnes ve školství vypadá (starší dítko půjde do školy až za rok) a doufám, že nebudu zklamaná ...