Dobrý den paní Marto,
Doufám, že se na mě nezlobíte, že se ozývám až po dlouhé době. Právě ode dne, co jste se mi ozvala jsem byla mimo Prahu a pak po návratu jsem nevěděla, co hasit v práci dřív, takže do Vaší diskuse jsem se podívala až včera. Mrzí mě to. Pokusím se odpovědět na „svou parketu“:
Ta mapa je hodně zavádějící. Skutečně u nás není tak vysoká nemocnost invazivním meningokokovým onemocněním jako v Africe, což podle té jejich mapy tak vypadá. Navíc, nemají tam údaje z řady zemí Evropy. Takže pro Vaši informaci, zde je několik údajů o výskytu invazivního meningokokového onemocnění a očkování konjugovanou vakcínou proti meningokoku C v Evropě v roce 2001 (data za rok 2002 se v této studii EU, které se účastníme, teprve zpracovávají): V zemích, kde se plošně očkuje (Anglie, Belgie, Island, Irsko, Holandsko) se nemocnost na 100000 obyvatel pohybovala v rozmezí 2,6 – 6,4. V ostatních zemích se plošně neočkuje a nemocnost na 100000 obyvatel se pohybovala v rozmezí 0,2 – 3,5. V České republice byla v tomto roce celková nemocnost 0,9 a nemocnost způsobená meningokokem C byla 0,3.
Zda se dělá nějaký průzkum, aby se eliminovali ohrožení? Ano, všude po světě se moří spousty odborníků s tím, proč někdo překoná setkání s meningokokem jako bezpříznakový nosič a někdo těžce onemocní a někdo nepřežije. Už to tady v té diskusi zaznělo: meningokok dokáže způsobit závažné onemocnění z plného zdraví během několika hodin. Zatím nikde na světě nepřišli na marker, který by předem upozornil, že ten člověk je v nebezpečí. Před mnoha lety se předpokládalo, že na vině může být porucha komplementu (= složka imunitního systému), ale nepotvrdilo se to. To, co zmínil jeden z přispívajících (z branže) – defekt proteinu, srážlivost krve – to není příčina, ale spíš důsledek ničivého působení meningokoka. Celosvětově je zastáván názor, že vznik a vývoj invazivního meningokokového onemocnění je ovlivněn balancí „výbavy“ člověka a meningokoka. Meningokok dokáže zvyšovat svoji virulenci a dokonce nové výzkumy ukazují, že dokáže měnit svoje antigenní vlastnosti (což může limitovat efekt vakcinace). U člověka ukazují výsledky řady studií, že rizikové faktory pro vznik a vývoj invazivního meningokokového onemocnění nejsou zdravotní zátěže, ale spíše cosi jako rizikové chování: fyzická zátěž, psychická zátěž, prochladnutí, alkohol, kouření. V naší studii to kouření vyšlo jednoznačně jako nejrizikovější.
Váš nápad, aby spojujícím článkem mezi odborníky a širokou veřejností byla alternativa odd. marketingu je zajímavý, nicméně se domnívám, že pouze toto by situaci také nevyřešilo. Jsem přesvědčena, že nejdůležitější je informovanost všech – odborníků i široké veřejnosti. V některých letech jsem mívala dojem (podložený řadou konkrétních situací), že naše široká veřejnost je úžasně dobře vzdělatelná i v hodně specializovaných otázkách. Ale rovněž jsem měla zkušenosti, že paměť široké veřejnosti je krátkodobá. Myslím, že Vaše aktivita je skvělou ukázkou, jak se dá v té informovanosti pomoci. Díky Vám jsem došla k závěru, že bude užitečné na webových stránkách Centra epidemiologie a mikrobiologie našeho ústavu zřídit přihrádku „informace pro veřejnost“. Mluvila jsem o tom na poradě našeho centra, i jsem zmínila co mou úvahu vyprovokovalo, a nápad se setkal s příznivou odezvou kolegů. Takže snad této diskusní skupině budu moci po nějakém čase říci, že už tam pár informací pro veřejnost máme a dát sem adresu.
Pavla
Předchozí