Přidat názor k článku Tak a už se nám to krátí…

Ale to nemusí být možné pro každého, samozřejmě.
Jednak - krátká otvírací doba školky a družiny, takže zkrácený úvazek. I tak musím jednou týdně být v práci do večera a pak vyzvedává placená slečna.
Ráno vodí do školky a školy manžel, když není doma (což je často), stíhám ráno jen školku, do školky se pro starší dceru stavuje maminka její spolužačky a berou ji s sebou (na to aby šla sama, to zatím není).
Nemoci: třikrát zaťukat, mladší holka moc nemocná není a starší už z toho vyrostla. Když je mladší nemocná, je variant více - moje očr (využila jsem dvakrát, jednou na den, jednou na 4), dovolená nebo náhradní volno (taky jsem využila), manžel (jednou si vzal dva dny volna), naše milá paní učitelka na klavír, která malou miluje a nastydlou pohlídá a ani za to nic nechce (ale to zavání zneužíváním, využila jsem 2 dny), teoreticky můj táta, který je fyzicky dostupný, ale na očr se mu zpráce moc nechce (to se zatím nestalo).
Musím říct, že jsem byla nucena přehodnotit pojem "nemocné dítě". Kašel a rýmu bez teploty neřeším vůbec. Starší holka, pokud jí není zvlášť zle, zůstává při chřipce doma sama, jídlo si ohřeje v mikrovlnce.
Takže tak je to u nás. Kdyby ale ta malá, která doma sama být nemůže, byla nemocná často, asi bych nemohla dělat, co dělám...