Přidat názor k článku Tak a už se nám to krátí…

Olino, je spousta zaměstnání, kde těch dvanáct hodin někdy prostě propracujete. Pracovala jsem ve firmě, kde se v tzv. sezóně běžně pracovalo dvanáct i více hodin, nikdo si hry na PC nehrál - klienti si prostě stanovili termíny, s kterými nešlo hnout, a firma, protože o ně nechtěla přijít, dělala vše pro to, aby o klienty nepřišla. To jen na okraj.

Pokud jde o tu podřadnou práci - já jsem se do práce vracela, když bylo malému necelých deset měsíců - na tzv. částečný úvazek (80%). Z mého dnešního pohledu to byla jedna z největších hloupostí, kterou jsem kdy udělala. Žádná částečný úvazek se samozřejmě nekonal, akorát jsem brala nižší plat (i tak ale závratný). Naštěstí jsme měli úžasnou tetu na hlídání (sestru mého muže), takže prcek byl OK. Zato maminka - věčně neuvěřitelně unavená, vystresovaná, cestující po republice i jinde. Velmi závidím svému muži, že překročením prahu bytu odkládá svoje pracovní starosti - já to bohužel neumím. Takže jsem si hrála s malým (když už jsem ho ten den vůbec viděla)a v hlavě mi pořád jelo, co je potřeba zařídit, jak vyřešit tenhle průšvih a jak tenhleten atd. Po roce a půl jsem si řekla DOST - do práce budu chodit ještě dalších třicet až čtyřicet let, dítě mám (možná jediné) teď. Takže jsem to prostě zapíchla a zůstala jsem doma. To jsem vydržela třičtvrtě roku, a pak jsem si sehnala práci na skutečný šedesátiprocentní úvazek, kde mi zaměstnavatel velmi vychází vstříc. Prcek šel napřed do jeslí, pak do školky, času tam tráví podle mě tak přiměřeně. Z pohledu mnoha mých bývalých kolegů je ta práce pro mě podřadná (rozuměj - není manažerská a je daleko hůř zaplacená než ta předtím), ovšem já se cítím tak dobře a spokojeně jako nikdy. Navíc v téhle práci neztrácím kontakt s profesí (naopak) a pokud se zase jednou rozhodnu, že chci pracovat více, znalosti budou.
S manželem se také střídáme co to jde, ale oni přece jen ti zaměstnavatelé na muže většinou jako na otce nepohlížejí. U mě už vědí, že pokud chtějí něco odpoledne/večer, je třeba říci nějaký čas předem. Můj muž včera vyzvedával malého ze školky, ve tři odpoledne mu jeho šéf sdělil, že od čtyř mají STRAŠLIVĚ DŮLEŽITOU poradu. Jak to asi dopadlo - malej strávil dvě a půl hodiny na poradě, kde se samozřejmě otravoval a přiměřeně zlobil. Výsledek zřejmě bude, že se boss bude zlobit na mého muže. Takže, já bych řekla, stejně jako u maminek, záleží na zaměstnavateli.