No, proč jsem to psala. Chodím do práce jen na 5-6 dní v měsíci, zato na 12 hodin, hlídá babička nebo tatínek. Sice je to práce, kde jsem ZNEHODNOTILA svou skvělou kvalifikaci - s VS není práce na recepci hotelu nijaké terno, ale někdy je to třeba o víkendu a řeším hlídání jen na pár dní a ne každý den. Také vím, kdy přesně do práce jdu a kdy odejdu, což jsem ve své bývalé práci neměla. No a když mám někdy dva dny za sebou, je to pěkně poznat. Večer uspinkat dětátko, číst do devíti pohádky, aby mu nebylo líto, že jsem byla celý den pryč. Pak se snad i navečeřet (když je co), připravit dětátku čisté oblečení a jídlo na druhý den, poklidit binec, no... jsem hotová v jedenáct a ráno ve třičtvrtě na šest vstávat. Je to fajn pětkrát v měsíci, ale každý den, to by mě asi zabilo. On každý mile rád pohlídá, pohraje si s klukem, vezme ho na procházku, ale nikdo při tom nezvládne už ani třeba dát uvařit jen pytlík rýže nebo poklidit. A mně je blbý, aby babička (tchyně), když má kluka celý den, přišla do neuklizeného bytu. A taky musím na všechno myslet - připravit jí fusak, oblečení na ven, pití, prostě úplně všechno. Takže si nedokážu představit, jak bych vypadala, kdybych to takhle měla mít denodenně.
Předchozí