Mám podobné pocity jako vy ostatní...
Loni v červnu mi končila MD, zaměstnavatel se mnou také velmi slušně rozvázal pracovní poměr pro nadbytečnost, na dohodu s odstupným. Mám VŠ vzdělání, pracovala jsem v zahraniční bance, bez dítěte od rána do večera, pracovní cesty nevyjímaje. Celou mateřskou jsem se trochu obávala, jak to vše skloubím s péčí o dítě a domácnost, školkou apod. Babičky jsou sice blízko, ale ne moc ochotné denodenně hlídat, vodit, vyzvedávat. Partner lékař se službami v nemocnici, v týdnu, o víkendech.
Nu co, řekla jsem si, když jsem byla nucena skončit, mám ještě rok, něco najdu a vyřeší se to. Od té doby jsem absolvovala několik konkurzů, psaní a posílání životopisů a výsledek žádný. Když už jsem postoupila do užšího výběru, nechtěla odpovědět na otázky týkající se rodinných poměrů, tak jsem byla automaticky vyřazena. Hledám i brigády, práci v jiném oboru, zkrácený úvazek, ale zatím bez výsledku. V červnu budou synovi čtyři, takže mi skončí i rodičovská dovolená a zatím netuším, jak to dopadne.
Navíc žijeme v menším městě, kde i před MD bylo pracovních příležitostí v mém oboru i mimo něj minimum a nyní je situace ještě horší. Nechci dojíždět denně 40 km, protože časově nejsem schopna to skloubit s provozem ve školce a hlídací agentura v místě není, nedovedu si představit ty náklady.
Takže vidím, že zdaleka v tom nejsem sama a moc mi pomáhá tato diskuse.
Také vítám podporu Blanky Junové, která se chce do toho opřít.
Přeji všem hodně síly a trpělivosti, zdravé děti a hezké jaro.
Magda
Předchozí