Přidat názor k článku Tak a už se nám to krátí…

Hm, nevím, proč by muži i v manažerské funkci nemohli jako argument používat "nemůžu, vedu dítě do školky"??? Z osobní zkušenosti vím, že zahraniční manažeři ve firmě v ČR tuto argumentaci používají - a také se podle toho i chovají ke svým podřízeným. Pokud vím, sladění pracovního a osobního života je jednou z vyhlášených priorit Ministerstva práce a sociálních věcí.
Rovnost příležitostí je i o tomhle. Děti si obvykle pořizují oba rodiče, oba by se tedy o ně měli mít možnost postarat. Jinak zůstáváme u stereotypů "muž živitel/žena pečovatelka", ale se spoluživitelskými povinnostmi. Muž může, ale žena musí. PROČ dobrovolně vyklízet pozice?
Rozjela jsem se...Sama jsem máma dvou malých dětí (dnes 4,5 a 2 roky), do práce chodím na zkrácený úvazek, vždy jsem nastupovala ve věku 5-6 měsíců dítěte. Babičku máme jen jednu a nebereme ji jako "dobrovolně-povinnou" chůvu k dětem. Obě děti ve věku 1 roku začali chodit do jeslí, starší holčička dnes chodí do školky. Nejsem superwoman, nehoním kariéru, padám na držku a nekladu si existenciální otázky. Všechno je otázkou priorit. Naší rodinnou prioritou jsou děti - dát jim zázemí, jistotu, že se o ně postará máma I táta stejnou měrou (i když vlastně ne, kojení jsem úspěšně v naší rodině zvládla jen JÁ!!! a kojím dodnes), jistotu, že je normální chodit do kolektivu (jesle, školka, práce, ateliér) a jistotu, že je normální mít svůj život (zájmy, koníčky, čas pro sebe, zajímavou práci...).
S penězi vycházíme nadoraz, právě proto, že jsme se oba vzdali pracovních možností ve prospěch společné péče o děti. Je to prostě o rovných příležitostech a partnerství.
Jenom ještě jedna poznámka - zaměstnavatel žen s dětmi do 15 let je (v případě včasného návratu po rodičovské) POVINEN poskytnout jí práci na zkrácený pracovní pracovní úvazek, viz odstavec Úprava pracovní doby na stránkách Aperia: http://www.aperio.cz/rodina/zamestnani.shtml#pracpodminky
Možná by stálo za úvahu začít využívat zákonem dané možnosti...