Přidat názor k článku Tak a už se nám to krátí…

Janino, pokud dítě horečkuje ke čtyřicítce, špatně spí, musí se u něj bdít a ten bdící se vyspí třeba tři hodiny denně, a ve dne musí třeba přebalovat, srážet teplotu, vařit, krmit, převlékat pozvracené peřiny, zabavovat dítě, atd. atd., tak může být problém myslet na něco jinýho. Na druhou stranu takové nemoci nebývají zas tak často, spíš bych řekla, že častější jsou mírné záležitosti, u kterých takový frmol není. A pak už to záleží na konkrétním pracovníkovi a konkrétním zaměstnavateli. Pokud například práce bude dotyčnou opravdu bavit, kolektiv kolegů bude fajn, nebude se tam setkávat s pohrdáním nebo ponižováním ze strany zaměstnavatele, může být, že pro ni bude její práce fakt koníčkem, který ji bude takříkajíc nabíjet - a tímpádem bude docela spokojená, když se bude moct chvílemi odreagovat přemýšlením o něčem jiném než je zabavování znuděného batolete.
Rozhodně si myslím, že - jako u všeho - je potřeba posuzovat konkrétní lidi a ne jejich postavení nebo "odlišnost". Tu odlišnost jsem si dovolila dát do uvozovek, protože mateřství považuju za naprosto přirozenou věc, kterou by podle mého názoru měli zaměstnavatelé přijmout, a ne se ji snažit vytěsnit ze života a "zlikvidovat". Neboť kdyby všichni podlehli jejich tendenci (nemít děti), tak by jim za nějakou dobu jaksi vyhynuli zákazníci...