No tak to je zase jednostranný pohled z hlediska zaměstnavatele - hledisko maminy a dítěte není nikde. I za půl roku doma je člověk v mém oboru jaksi mimo (controlling), takže rok nebo tři je stejné. Když hledáš práci, máš dítě tak jako tak (tříleté či půlroční), ani jedno Ti určitě pracovní image příliš nevylepší. Ale absolvent po škole také nemá žádné velké zkušenosti. Když změníš práci, znovu se učíš nové věci, zavedou nový software, změní se zákony atd. a zase se učíš. Prostě se jen musíš znovu odpíchnout od začátku. Někomu to připadá zbytečné, ale za tu dobu strávenou s dítětem to podle mě stojí (ale někomu zase ne, proto to každý řeší jinak). Určitě s dítětem žena kus kariéry ztratí tak jako tak. Navíc nemá hlavu "volnou" jen pro práci a studium, ale také musí myslet na dítě a rodinu. Děti jsou a budou handicap a proto kdybych byla orientovaná na kariéru, dítě bych si nikdy nepořídila. Rozhodně ne proto, abych ho měla po práci na chvíli pro obveselení nebo tak do počtu.
Pro mě jsou to na mateřské velmi hezky strávené chvíle, které už mi nikdo nevezme, i když opravdu nemám pohodové dítko. Stojí mi to i za to, že potom budu třeba dělat méně kvalifikovanou práci. Škoda, že zaměstnavatelé matkám s dětma trochu neuleví a že není více státních, finančně dostupných jeslí. Pak bych to asi také řešila jinak.
Předchozí