Přidat názor k článku Nekonečné čekání na Terezku

Tak ještě jednou.
Já jsem zde nikoho neodsoudila. Já jsem nikomu nenapsala, že by patřil do vězení, do pekla... Ani jsem nikomu nenapsala: Ty jsi pro mě fuj, s tebou se bavit nebudu, protože bys klidně dala zabít své dítě. Já neodsuzuji lidi, já odsuzuji pouze zlé činy!

A ještě jednou toto:
Právo jednoho končí opravdu tam, kde začíná právo druhého. A vsadila bych se, že právo na život bude v nějaké "listině lidských práv" figurovat na prvním místě. To proto, protože je nejvyšší!

Já sem nepíšu proto, abych se zalíbila většině čtenářů. Já tu prezentuji názor, který je sice menšinový, ale, světe div se, není ojedinělý. A to (dámy prominou má silná slova), že vražda zůstane vraždou, i když je to vražda "mrzáka".

Radikální - brr, to je škaredé slovo. To v dnešní době snad zavání terorismem. Uf, ale já usiluji o to, být radikální ve věcech dobra, pravdy a lásky - tak to je podle mě dobrá vlastnost. Takže děkuji za lichotku.

A lásku, tu opravdu nikomu vnutit nemůžu. Tu si každý musí ve své svobodě zvolit nebo nezvolit sám.

Taky mně běhá mráz po zádech. Z počtu životů, které budou dnes zahubeny na gynekologických odděleních, ze společnosti, která to podporuje a naopak tlačí na rodiče, kteří své nemocné dítě zabít nehodlají, ze zákonů, které legalizují zločin...

A za radu, že se mám nad sebou zamyslet, ti děkuji. Považuji ji za dobrou. Zamýšlím se nad sebou často. Taky se zamýšlím nad společností, nad hodnotami, o které má a nemá smysl usilovat... A čím víc myslím a vzdělávám se, tím víc jsem přesvědčenější.