Přidat názor k článku Jak jsem rodila u Apolináře

Dobrý den vám všem,
Omlouvám se, pokud můj pravopis někoho pobouřil, ano gramatika nebyla nikdy mou silnou stránkou. Když jsem psala tento článek, byla jsem v euforii z narozeni mého prvního dítěte! Šťastná, unavená a nadšená jsem se s tím chtěla podělit – v tomto rozpoložení jsem nasekala chyby a za to se omlouvám, ano stydím se za to, ale ne pro vaše urážky, ale jednou pro mou dceru!!!!!! Ta si to nezaslouží.
Jinak paní Aleno, Elišce jsou teď 3 měsíce (článek redakce vydala s tímto zpožděním) v úzkém kontaktu s hafíky je stále je zdravá jako řípa!!!!! Alergie kde nic tu nic!!!! Psa bych do kotce nedala – pes je nejlepší kamarád a tak to taky má být! Neseznámit psa s novou osobou v domě se může šeredně vymstít – známe příhody pokousaných dětí že????
No prostě děkuji všem co se mě zastávají – vím že nejsem dokonalá – pro mě je hlavní štěstí mé dcery a láska kterou jí já, manžel i pejsani dáváme!!!!!
Ahoj Šárka se šťastnou rodinkou