Přidat názor k článku Tak a už se nám to krátí…

Jo, já to nemyslela tak, že je to všechno růžovoučký:-). Já jsem možná zhýčkaná, protože po angličtinářích byl a je hlad, nikdy jsem neměla problém najít dost práce, spíš naopak, jak ji odmítat. Chápu, že to tak nemusí mít každý... ale myslím, že Mirka není živitel rodiny, jakž takž to utáhnou z jednoho platu, takže asi na dávkách nezávisejí? (spekuluju) ... čili i kdyby ze začátku platila socku a zdrávku vyšší, než by odpovídalo jejím momentálním příjmům, nemuselo by to znamenat, že budou o chlebu a vodě. Spolupracuju ve firmě, kde učím, s personalistkou, a vím, jak se jim všem kouří z hlavy pokaždé, když mají někoho přijmout... jestli s ním nebudou problémy, jestli opravdu umí, co tvrdí, jestli se nezačne po týdnu flákat... protože když ho přijmou do stálého poměru (a moc jiných možností nemají) a tyhle obavy se naplní, budou si rvát vlasy a pokud nebudou chtít používat nějaké mafiánské metody (což pokud vím moc nechtějí), tak se toho člověka nezbaví. Tím chci jen říct, že kdyby měli větší volnost v ukončování spolupráce (což ŽL právě umožňuje), asi by byli víc ochotní brát lidi, kteří s sebou nesou nějaké riziko potenciálních problémů (třeba ty nemocné děti).