Přidat názor k článku Tak a už se nám to krátí…

Promiň, ale mně Tvoje otázka "A kdy vlastně uklízíš" přijde humorná. Úklid domácnosti přece není tak "posvátná" záležitost, abych ji musela provozovat až když mám po práci, manžela a děti nakrmené a opatřené a pak po nocích si potajmu a v tichosti šůruju... úklid je u nás přirozenou součástí života, je to "věc veřejná" (žádné pulírování potajmu jako u tchánů) a účastní se jej všichni členové rodiny průběžně. Když to dobře zorganizuješ, tak veškerá péče o domácnost (mimo vaření, to je různě časově náročné - od chleba s máslem po hodinu kynuté knedle) zabere maximálně 30-40 minut denně, tedy za předpokladu že určité úkony jsou jaksi automatické... manžel po sobě sám okamžitě utře rozlitý kafe a já ho o tři dny později nemusím pět minut drhnout, mytí vany po použití je součástí hygienických návyků každého jednotlivce, zabere 20 vteřin a ne půl hodiny vždy v sobotu, to samé platí o udržování čistoty toalety. Mnoho úkonů se dá provozovat v různých mezičasech a čekáních. Ráno když se vaří voda na čaj, nebo třeba než se napustí voda do vany/ohřeje jídlo v mikrovlnce/dítě si chvilku hraje s jiným členem rodiny nebo sleduje večerníček/když se vaří večeře atd. Většina prací se dá provozovat po částech, které v různých dvouminutových prostojích bez problému zvládnem.
Trochu jiná situace je u malých dětí, samozřejmě že dvouleté dítko si po sobě ještě neuklidí, ale to je každopádně dočasná situace.
U nás domácnost není moje ale naše a podle toho se k ní naše rodina chová a pečuje o ni.