Upřímně řečeno, je mi jedno, zda učitelé stávkují. Já je i upřímně chápu. Jenže,obávám se, že kdyby měli stávkovat všichni vysokoškoláci, kteří v tomto státě nemají onen „průměrný“ plat, byla by to docela síla lidí a nejspíš slušný kolaps. Špatná situace ve školství není důsledkem nízkých platů. Celkově je cosi shnilého v celém systému. Co jen práce dá škole vybojovat sebemenší zlepšení! Kolik překážek se vynoří!Můžeme se divit, že většina mladých učitelských nadšenců to po pár zkušenostech vzdá, usměrněno „staršími“ kolegy? Když jsem slyšela, jak slabé jsou populační ročníky, pod které spadaly mé děti, říkala jsem si, to je dobře, alespoň jich bude málo ve třídě, učitelka se jim bude moci víc věnovat a ejhle? Opět jsou třídy s třicítkou dětí. Pár škol se zruší a nazve se to reformou. Takzvané „počítačové“ učebny mi moc připomínají „jazykové “ učebny z mých školních let, kdy mi marně vrtalo hlavou, proč sedíme v kukaních s mikrofony a sluchátky, když se nikdy (a to doslova) nepoužily. Což takhle „třídní“ počítač, kde by každé dítě mělo možnost napsat či dostat mailík, kde by si mohly aktuálně najít informaci k probíranému tématu? Počítač je prostě přístroj, třeba jako lednička, a každé dítě se ho naučí používat natošup, jen k němu musí mít přístup.
Jsem průměrná matka, mám dvě docela chytré děti(2. 5. třída), kterým se snažím, přes chození do práce, věnovat a přesto ve mně příchod nového školního roku vyvolal „celonoční běhavku“ spojenou s děsivými sny (v mezičasech).
Páni učitelé proč? Protože nikdy nevím, čím mě zase překvapíte a dostanete… škola je neplacený "vedlejšák" pro rodiče. Zase mi začne každodenní kolotoč kontrol, psaní úkolů, zase budu mít strach, že mé dítě dostane vynadáno, protože jsem přehlédla jeden sešit k podepsání, zapomněla dokoupit druhý trojúhelník na rýsování. Přestože se snažím děti vychovávat k samostatnosti a jsou schopné poradit si sami v mnoha situacích, nechat je napospas škole bez pomoci prostě nelze. ...Mimochodem, herbář jsme přes prázdniny udělali. Jupí…
Předchozí