Vzpomínám si na nedávno reprízovaný seriál "My všichni školou povinní", kde nějaká ředitelka totalitní školy vypočítávala na schůzi, co všechno dělají: sborový zpěv, síň tradic, pionýr, sběr kaštanů a žaludů... atd. atd.
Nevím, jak moc se změnily poměry na školách, ale troufám si tipnout, že síň tradic zůstala málokde, pionýrská organizace už také se školstvím zrovna moc nesouvisí, sběr papíru nebo léčivých rostlin se absolutně nevyplácí a na krádeže drahých kovů a jejich následný výkup se specializují jiné skupiny občanů. Učitelé tedy - dle mého soudu - opravdu dělají méně než kdysi. Logicky tedy mají i více volného času, mohou si přivydělávat, pokud něco umí, protože tržní společnost (pravda, u nás pořád ještě mafiánský kapitalismus) je o tom, jak PRODAT své schopnosti.
Ano, mají malé platy, ale zároveň také možnost a čas na přivýdělek. Stát je v ekonomické krizi, peníze nejsou a pokud už by někdo měl dostat přidáno, byli by to především lékaři.
Na druhé straně se jim vlastně ani tak moc nedivím, protože zvládat den co den stádo dnešních mládežníků za tak legrační platy je jistě ubíjející. Podle toho taky vypadá stav na školách, jak tu už někdo zmínil - učí jen důchodci, maminky na MD, lidé bez patřičného vzdělání + pár nadšenců s ideály. Časy dobráckých panů učitelů, o jakých psali obrozenci (např. Božena Němcová) jsou nenávratně v háji.
Sice mám na podobné starosti ještě dost času, ale občas si říkám, jak to budu řešit, až bude náš syn v předškolním věku. Když ho nechám jít na státní školu, nebudu mít moc velké záruky, že se tam opravdu něco naučí, že zde získá kladný vztah ke vzdělávání. Dám-li ho na školu soukromou, bude zase zřejmě konfrontován s dětmi snobů a zbohatlíků. Domácí výuka je taky nic moc řešení, protože se zase nenaučí vycházet s kolektivem. Tak fakt nevím. Ale že by se za těch pět let mohlo něco výrazně změnit, tomu nevěřím.
Předchozí