Ale je přece super, když mamča taky něco dělá. Já např. chodím na pětkrát v měsíci na dvanáct hodin do recepce hotelu. Tím jsem v kontaktu s lidmi, telefonem, PC, cizím jazykem. A jsem ráda. Ale kdybych zůstala u svého původního povolání, abych nepřišla o tu "kariéru", tak bych teď své dítě s největší pravděpodobností znala jen spící či ze spaní mluvící, byla bych úplně vyždímaná, věčně naštvaná, unavená a nespokojená. Obdivuji maminky, kterým tento stav nevadí. Chápu, že pokud je muž opustil, tak není zbytí a nedá se prostě nic dělat. Ale zvolit si to dobrovolně? Ani za nic.
Ale pravda je, že na mateřské si nejvíc užívám, že si mohu vybírat, s kým se chci vidět a s kým ne, zatímco v práci jsem musela trávit celé dny s lidmi, se kterými bych dobrovolně neměla společnou ani chodbu. To se asi člověk zhýčká.
Předchozí