My máme doma také prvňáka a druháka k tomu. Takže dnes jsme byli s prvňákem ve škole. Jeho paní učitelka tam sice nebyla a třídu si budou moci děti prohlédnout také až zítra, ale zahájení bylo ve školní jídelně podobné jako měl brácha loňský rok. Paní ředitelka prvňáčky přivítala a dostali i malé dárečky. Nevím jak se bude Vojta zítra tvářit v šatně, kam si pro něho a jeho spolužáky příjde paní učitelka, kterou ještě nikdy neviděl. Nevím jak to bude hodnotit po letech, až bude vzpomínat, že brácha měl ještě volno o on už šel do školy.
Co vím je, že se vedení školy, stejně jako obce hodně snažilo, abychom měli dvě třídy prvňáků (16 a 17 žáků) a ne jednu o 31 (prázdninové děti dostanou odklad). Je smutné že školy nedostanou peníze na plat pro dalšího učitele a že se musí ve třídě tísnit 30 dětí. Když o těchto věcech rozhodoval "okres" měl alespoň větší představu o tom, jak to ve které škole chodí. Pro "kraj" už nějaká základka na vesnici nic neznamená.
Ruku na srdce, kdo znás ale pracuje proto, že ho práce skutečně baví? Většině jde především o peníze. Nejsem učitelka, jsem máma, co si přeje pro své kluky učitele, kteří by neučili z nutnosti, učitele, kteří by nebyli staří a nervní důchodci, učitele, kteří si s dětmi rozumí a touží jim předat vzdělání jak nejlépe to dokáží.
Předchozí