Přidat názor k článku Tak a už se nám to krátí…

Dančo,
jenže ty to prezentuješ tak, že buď jsem matka, která se chce dítěti věnovat naplno a užít si ho a pak se tedy na 3 roky vzdám svý práce, nebo jsem matka, která se chce k práci byť jen částečně vrátit, a pak vidím dítě jenom v noci když spí, jsem protivná, podrážděná a nemám čas si ani jít zacvičit.

Ale tak to přeci není. Mám za to, že řada mamin se tu snažila vysvětlit, že mají svoji práci rády a proto se snaží skloubit obojí: péči o dítě i svojí profeci (nikoli buď jedno nebo druhé).

Sama si tu uvedla, že 5x měsíčně chodíš na 12 hodin pracovat. To znamená, že jsi měsíčně v práci 60 hodin, jestli počítám správně (plus něco na cestu). Tak to já chodím pracovat průměrně 2x týdně asi tak na 8 hodin. To mi dělá za měsíc asi 72 hodin. To není oproti tvému času strávenému mimo společnost dítěte zas tak mohutný rozdíl. Kromě toho pracuji večer, když dítě usne, a to v průměru asi 4 hodiny denně (včetně alespoň jednoho večera o víkendu). (Neokrádám se tím tudíž o čas, který mohu trávit s dítětem.) Tedy mi to vychází, že pracuji měsíčně zhruba po dobu, která by odpovídala 22 dnům po 8 hodinách pracovní doby. Což je právě plný úvazek.

Důvody, který mě k tomu vedou, jsem tu už několikrát uvedla, tak jen stručně: A) moje práce mě baví, B) za 3 roky výpadku bych byla profesně v čoudu, C) stejně bych se něčím zabavit musela, i kdyby to nebyla zrovna moje profese.

Kromě toho chodím cvičit 2x týdně a jednou týdně si vlezu doma na rotoped (to jen proto, že častěji mě rotoped nebaví). Ráda bych chodila cvičit denně, ale to si s dítětem dovolit nemůžu. Nemám hlídání na každý den. Babičky jsou daleko.

Je pravda, že nemusím spát zrovna 8 hodin, abych se cítila odpočatá. 6 hodin je v pohodě, krátkodobě snesu i méně. Občas, když mě honí termín, si hodím nocovku (to bude asi zrovna dneska, místo práce se tu vykecávám :) a pracuji do 3 nebo 4 do rána. V 7 mě pak vzbudí dítě a já pak zalezu spát po obědě s ním.

Nicméně souhlasím s tebou, že mám spoustu kamarádek, které zůstaly 3 roky na MD a pak našli pěkné místo docela hravě (jestli hravě znamená to, že ho sháněli třeba 6 měsíců). Ovšem za cenu, že pak v tom zaměstnání musely napnout všechny síly a často to bylo pro ně hodně obtížné, když měly doma třeba 3,5 leté dítě, které bývá občas nemocné a nechce být ve školce dlouho do odpoledne.

Taky mám spoustu kamarádek, které vsadily na to, vybudovat si v zaměstnání určitou pozici a jméno ještě před MD. No a díky tomu, že na MD nezůstaly příliš dlouho (pozice a jméno zůstaly nezapomenuty), jim zaměstnavatel po návratu z MD vyšel zajímavým způsobem vstříct a nabídnul jim velmi příjemné podmínky, při kterých šla práce a péče o malé dítě pohodlně skloubit.

Když to shrnu, tak ta první skupina kamarádek si mohla v klídečku užívat 3 roky své MD, ale zato pak měla trochu větší záhul v práci a dítěti se pár měsíců nemohly nevěnovat tak, jak by chtěly. Naopak ta druhá skupina obětovala nějaký čas ze své MD práci a měla díky tomu příjemnější pracovní podmínky v době, kdy by se stejně do práce musely vrátit.

No a já nepatřím ani do jedné skupiny, já jsem dala výpověď, když jsem byla na MD a dítěti byl necelý rok a začala jsem se zaměstnávat sama :).

Tak ať si každý vybere, co mu vyhovuje :).