Můj syn včera nastupoval do 2. třídy.V jeho škole nestávkovali.Měl strach a několikrát nám opakoval, že do školy chodit nechce.Vetšinu znalostí první třídy znal před vstupem do školy.Po roce školní docházky v něm toto zařízení vypěstovalo pouze nejistotu a strach.Školu jsme vybírali velmi pečlivě,po zkušenosti s našim prvním synem....Ono je velmi těžké vybírat a ve vetšině případech volíme ve školství pouze menší zlo před větším.Smekám před vyučujícími, kteří nesráží osobnost dětí, mají empatii a berou povolání jako poslání...Ve svém 37. letém životě, bych je mohla spočítat na prstech,Těm bych přidala. Ostatní nemají ve školství, co dělat, a přesto tam jsou a mi jim svěřujeme své největší poklady....Kdybych se chovala v zaměstnání, tak jak se většina vyučujících a pedagogů v našem školství chovala ke mne a k mým dětem, jsem bez zaměstnání.A ten průměrný plat bych brala taky.Po letošních prázdninách mám pocit, že moje děti pro svůj život dostaly více, než za celý minulý školní rok, a to opravdu nešlo o nějaké zvláštní aktivity, a to nejsme učitelé, dovolenou si vybíráme po čtrnáctidenních a týdenních intervalech.Tak si myslím, že by se nejdříve mělo měnit něco jiného než platy...
Předchozí