Přidat názor k článku Tak a už se nám to krátí…

Dlouho jsem přemýšlela, jestli mám tuhle odpověď napsat, ale nakonec jsem se rozhodla, že ano. Jsi spokojená se svojí rodinou? To ti přeju. Z čeho ale ta tvoje spokojenost pramení? Z toho, že platíš daně, tak jak máš? Zajímá tě třeba, že se z těchto prostředků financují například zbrojní programy, díky kterým pak umírají nevinní lidé včetně dětí? Ale to je daleko co? To se nás netýká. Tak co třeba to, že se velká část peněz dostane do kapes poslanců na nejrůznějších příplatcích, než aby je dostali ti opravdu potřební (třeba postižené děti, nebo staří lidé). Myslíš si, že zaplacením daní tvoje povinost končí? Já ne a proto to, o co "ošulím" stát, do poslední koruny (a ještě dost navíc) daruju lidem, kteří si adoptovali několik těžce mentálně a fyzicky postižených dětí. Ty obdivuju, ne tebe (pokud bys při své svatosti nepochopila ironii v mém předešlé odpovědi). Dokázala bys to, adoptovat takové děti, já tedy ne. Dokázala by ses vzdát svého pohodlí a všechen svůj čas věnovala jim, místo abys sledovala, kdo kam jede na dovolenou, kdy si koupil nové auto, byt, chatu apod? Těžko.
Rok jsem žila v Kalkatě a 9 měsíců jsem pracovala v domě matky Terezy (pokud ti to něco říká), mě nepoučuj o tom, co je správné a poctivé. Já mám jiná měřítka než ty a raději pomáhám přímo, než bych se schovávala za skupinu lidí (tím myslím naši vládu), kterým vůbec nevěřím.
A ještě k té Kalkatě. Potkala jsem tam spoustu skvělých lidí, kteří nezištně pomáhají umírajícím na nejhorší choroby (včetně AIDS) a nikdo z nich by si nedovolil říct, že může hodit kamenem. Nikdo to nemůže říct a ti co to říkají jsou velký chudáci, kteří nemají představu, co to znamená. Chovala jsem hodně dětí, které umírali právě na AIDS, vzala bys je do náručí ty? Ale ty vlastně platíš daně a máš ten svůj malej světeček, se kterým jsi spokojená a nic jinýho tě nemusí zajímat. Ty radši ničím neházej!!!