Ahoj, musím konstatovat,že diskriminace na trhu práce je obrovská. Několikrát jsem to zažila na vlastní kůži a nepomůže Vám ani vzdělání, dobrá praxe - prostě máte děti, a to se v dnešní společnosti nenosí.
Ale myslím, že nás do téhle pasoval stát. Vemte, že vychováváme novou generaci Čechů a jakou dostáváme almužnu.
Musela jsem začít pracovat, když holčičkám byly 2 roky. Můj zamstnavatel pyšnící se nápisem společnost pro ženy mi nabídl odstupné - pravda bylo tučné, koupili jsme si za něj auto.
Po všech pohovorech, kde nešlo o nijak malé platy, ze kterých bych zaplatila 4 tety na hlídání, jsem odcházela jako "ta co má děti a tudíž se nemůže plně věnovat práci". Nakonec jsem sehlanala práci na dobu určitou - ikdyž není povolená - byla super zaplacená.
Dneska pracuji tam, kde nikomu v kanceláři technicky nechbím, mohu pracovat přes email a po telefonu, ale přesto mám kolegyně, kterým přijde divné, že když dcery dostaly neštovice, že jsem s nimi doma. Lidská závist je bezmezná a blbost. Protože těm slečnám, co je dnes 28 let a jsou ambiciózní, taky jednou budou mít malé děti. Smutné je, že muži v pracovní procesu pro nás mají více pochopení než my samy.
Předchozí