Bohužel právě mladí zakládají rodiny, proto potřebují najednou více peněz (postýlka pro dítě, kočárek, plínky, oblečky, ... , co je pro mimi, na to je z nějakého důvodu automaticky snad přirážka nebo co, mateřský a rodičovský příspěvek taky není oslnivý), navíc nepracují ještě tolik let, aby si mohli něco našetřit. Takže takový čerstvý absolvent VŠ (nebo několik let učící kantor) se musí rozhodnout: buď učit za málo peněz a s dítětem raději počkat, nebo s dítětem nepočkat a ušetřit na sobě (jenže jíst se musí a v zimě chodit v rozpadajícím se kabátě taky není dobrý nápad) a nebo využít lákavých nabídek ze soukromého sektoru.
Mimochodem, firmy mají velký zájem (s finančními dopady) o lidi, kteří
- jsou komunikativní,
- mají fantazii a umí ji používat zároveň s logickým myšlením,
- umí pracovat s lidmi různých povah a temperamentů,
- dokážou se dále vzdělávat a jsou k tomu ochotni,
- mají organizační talent,
atd.
Možná má někdo jiný názor, ale tak nějak si představuji dobrého učitele. Pak se národ diví, že takoví lidé ze školství odcházejí. Tito lidé v zájmu svých rodin sice s těžkým srdcem, ale přece jen často odcházejí na dobře placená místa do firem a kolikrát si říkají: až vydělám dost peněz, tak se třeba vrátím ... (a pak na toto své předsevzetí postupně zapomenou).
Možná kdyby takový učitel s hlavou plnou ideálů a plánů měl hrubý nástupní plat o několik tisíc vyšší než 8660 Kč (viz tabulka v jednom z příspěvků k tomuto tématu) a vidinu postupného zvyšování příjmu (tj. taky osobní vyšší než jen NANEJVÝŠ tisícovku po několika měsících nebo dokonce až letech), řekl by si, že je to pro rodinu dost na to, aby se mohl věnovat svému oblíbenému povolání.
Netvrdím o sobě, že jsem byla kdovíjak dobrá učitelka (děti mi to říkaly, ale co dítě udělá pro dobrou známku, to víte z jedné staré reklamy :-), ale odejít jsem musela a jedním z důvodů byly i peníze.
Předchozí