Milá Báro,
dovedu si představit, jak se cítíte. Na potrat nikdy nezapomenete a bude vám navždy těžko. Pokud se dítě narodí, vaše rozhodnutí bude jediné správné, protože ho samozřejmě budete milovat jako vaše ostatní děti.
Na druhou stranu se vaše zodpovědnost týká především vaší stávající rodiny a vás samé. Co se stalo, není vaše vina. Nejednala jste nezodpovědně, měla jste jen velkou "smůlu". Bude to znít cynicky (snažte se mě pochopit), ale náš úděl nemusí nutně být přijímat to, co nás v životě potká. Někdy máme prostředky, jak vzít svůj osud do vlastních rukou. Tyto prostředky nemusí být vždy dobré ... ale nemusí také nutně znamenat zlo.
Já jsem byla v podobné situaci a rozhodla jsem se pro potrat. Dodnes mám obrovské pochybnosti. Neustále se to ve mně sváří. Kdybych se rozhodla jinak, nikdy bych tyto pochybnosti neměla, nikdy bych nelitovala. To ale neznamená, že by to bylo to "správné" (dávám schválně do uvozovek) řešení. Snad se mi podařilo vyjádřit své pocity. Soucítím s vámi.
Předchozí