Já jsem zavilý atheista. :-))))
Ale ze Sisulina článku je cítit, že věřila především sobě, svému tělu a podpoře manžela.
To, že děkuje Bohu, je tak nějak logické, když je součástí jejího života.
V porodnici se děkuje lékaři, sestrám, málem i uklízečce, doma prodní asistentce, dule, manželovi, rybičkám, fíkusu... prostě je to takový nával emocí, že se až bojíme zakřičet JÁ JSEM TO SAMA DOKÁZALA! a tak děkujeme na celé kolo.
(Já jsem děkovala porodním asistentkám, a ony říkaly: Ale to není naše zásluha! To vy jste statečná, šikovná, VY jste to zvládla... My jsme tu byly skoro jen do počtu.)
Předchozí