Milá Simono, chtěla bych vám vyjádřit svůj obdiv k rozhodnutí porodit doma a gratulaci, že všechno dobře dopadlo. Musí to být nádherný pocit přivítat děťátko ve svém prostředí jenom se svými nejbližšími. Takový pocit bych chtěla zažít taky. Jsem teď ve velmi podobné situaci jako jsi byla ty, 4. mimi se nám má narodit v srpnu. A hodně o něčem podobném uvažuji z obdobných důvodů, které jsi měla ty. ALE mám opravdu velkou hrůzu z toho, že by se mohla přihodit nějaká neočekávaná komplikace, kterou bychom sami doma nezvládli. Možná je to i tím, že jsem sama lékařka, a tak těch možných komplikací vidím víc než je zdrávo. To, že se objevuje čím dál více párů, které se rozhodnou rodit doma, je svým způsobem aktem zoufalství způsobené tím, že bohužel v našem státě neexistuje možnost volby odborně vedeného porodu doma, případně ambulantním způsobem. Já osobně bych zvolila porod pod odborným dohledem v poloze, kterou bych si sama vybrala (určitě ne na zádech s nohama nahoře), a hlavně, hned po porodu bych šla i s miminkem domů. Ve skutečnosti totiž u nekomplikovaného porodu neexistuje ŽÁDNY racionální důvod, proč by měla matka s dítětem 4-5 dnů tvořit obložnost zdravotnickému zařízení. Realita je u nás ovšem taková, že jakmile porodíte v porodnici, dříve než za 4 dny se z ní nedostanete. Pokud se někdo pobytu na nemocničním lůžku chce vyhnout, nezbyde mu, než celý porod absolvovat zcela svépomocí doma se všemi riziky s tím souvisejícími. Pokud v této situaci nastane nějaký vážný problém, zodpovědnost padá jednoznačně na ty, kteří v našem státě ambulantním porodům brání.
P.S. Z názorů některých ubožáků zaměřujících se na pravopis si nic nedělejte, článek je pěkný, napsaný velmi čtivě a zajímavě. To je pro sdělení informace důležité, nikoliv nějaké i-y.
Předchozí