Přidat názor k článku Do poslední kapky mléka aneb Kdo nekojí s námi, kojí proti nám!

Ahoj Monty vůbec se netrap. Já bych to hodila za hlavu. Můj příběh je skoro vzorový, Martin se narodil v termínu, v porodnici ho přikrmili jen jednou. Byl tak hladový ze sám přišel na nejlepší způsob sání, do bradavky mne nekosnul ani jednou. Do sedmi měsíců jsem plně kojila a jednoho dne ráno to prso prostě nechtel a začal normálně jist, což před tím odmítal. V noci se ale na kojení budil jestě dva měsíce. Vypadá to ideálne ALE problem byl názor tchyne která na mne málem v pátém měsíci kojení zavolala sociálku, že nejsem schopná vychovat vlastní dítě a že mu kromě "kozy" nejsem schopná dát něco pořádného k jidlu (což ovšem podle ní byla čokoláda, bombony, sušenky a brambůrky). Ustála jsem to ale těch nervů co mne to stálo. Došla jsem k názoru že ať udelám cokoli tak se najde někdo kdo mne za to odsoudí. Takže vlastně zálezí jen na tom co jim k tomu odsouzení poskytneš za téma.

V jednom sem se ale udolat nedala. JÁ JSEM MATKA A JAKÉKOLI ROZHODNUTÍ OHLEDNĚ SYNA JE NA MNE A MANŽELOVI.
Magda