Opět nezbývá než napsat těm, co říkají: "Nikdy bych doma nerodila ani za nic!" NIKDO VÁS NENUTÍ. NIKDO NECHCE, ABYSTE O TOM VE SVÉM PŘÍPADĚ UVAŽOVALI. MÁTE-LI Z PORODU DOMA STRACH, MÁTE-LI JAKÝKOLIV STRACH KOLEM PORODU, Z BOLESTI, Z KOMPLIKACÍ, Z PŘÍPADNÝCH VÝČITEK, KDYBY SE NĚCO NEPOVEDLO, JDĚTE DO PORODNICE, KDE SE O VÁS POSTARAJÍ.
Jestli máte strach "z neznámého", kontaktujte dulu a/nebo porodní asistentku.
Proč se po komplikovaném porodu obhajujete, že jste zvolili porodnici? Proč líčíte jak se "najednou něco semlelo" ?
Proč obhajujete volbu porodnice, i když máte dojem, že zásahy lékařů a porodních asistentek byli minimální a vše probíhalo hladcea k plné spokojenosti?
Mají domarodky obhajovat porod doma? Myslím, že ne. Vybraly si to, jsou spokojené, a přišly se podělit o zážitek. Tak jako se někdo podělil o zážitek z porodnice. Ať pozitivní nebo negativní.
Ano, pořád tu chybí nějaký článek o domarodce, která svého rozhodnutí rodit doma lituje. Třeba se někdy nějaká objeví.
Pavoučnice - tvoje otázky se tu přemílají snad pokaždé, když se rozproudí diskuse o porodu doma... Sisule si užívá miminka a reakce čte její manžel, takže nevím, jestli jestli ti odpoví nebo ne, ale stejně není pěkné se jí takhle "čerstvě ptát" v době, kdy hormony velmi pracují.
Protože jsem věřila sobě a svým porodním asistentkách, neočekávala jsem nenadálé neřešitelné komplikace s tragickým koncem. (Tak jako je jiný neočekává v porodnici) . Tak , jako jsem si je nepřipouštěla při prvních třech porodech v porodnici. Jistě, že se něco "mohlo stát". V diskusi Porod doma jsme to probírali už mockrát. Maminka doma rodící se cítí zodpovědná za sebe i za miminko. Spoléhá se na sebe. Vnímá, co se s ní děje, a dává jí to svobodu. Cítí, že pro svoje miminko, které přichází na svět dělá to, co cítí jako nejlepší. Tak to cítím já. Při případné tragedii, bude ztráta bolestná, ale přijatelnější než pocit, že ten, na koho jsem v porodnici spoléhala, zklamal. Následky partnerství - neznám domarodku (ale netvrdím, že nejsou), kde by partner byl proti porodu doma, a partnerka ho přesto uskutečnila. Ano, v tomto případě je rozkol dost pravděpodobný. Porod doma ale bývá společné rozhodnutí, společná zodpovědnost. Jsem přesvědčená, že by mi manžel nikdy nevyčetl, že jsem porod "nezvládla". Oba bychom to brali jako osud, tím jsem si jistá.
Předchozí