Tuším Petr Klásek že? nebo si to už nepamatuju? četla jsem Váš porodní příběh a ačkoli jsem na něj nijak nereagovala, moc se mi líbil, také jsem po jeho přečtení začala doufat, že snad už příště (doufám, že ještě příště bude) budu třeba rodit v porodnici podle svých představ (své třetí dítě jsem raději rodila doma), dokonce jsem četla v místním tisku rozhovor s primářem naší porodnice, naprosto úžasné vybavení, skvělý personál......
........naneštěstí tam nedávno rodila jedna známá a kromě toho, že před porodem navštěvovala psychoprofilaxi a seznámila se i s porodním sálem a vybavenými skvělými pokoji (rodí se i na porodní stoličce hurá!! vířivá vana - super, už se těším!!!!), tak z porodu má trauma na celý život, ač měla tatínka u porodu, tým lékařů se jim nepodařilo pokořit. Čípek na urychlení, potom kapačku, ležet na zádech, po 12 hodinách ukrutných a vyčerpávajích bolestí se narodilo miminko, kterému ještě předcházel drastický nástřih hráze (bohužel zrovna byly po ruce jen tupé nůžky, ale maminka to přece vydrží, stejně už nemá sílu se bránit a tatínek už taky rezignoval) takže jsem byla opět nucena změnit svůj názor na porodnice.
Já se naštěstí můžu spolehnout na manžela, ale pouze doma, v porodnici by manžel asi všechny poslal do pr... a potom by asi nebylo příjemné tam rodit.....
Moc krásný příspěvek, i ten Váš 5-ti dílný článek.
Předchozí