Precetla jsem si vasi debatu, a myslim si, ze obe strany maji v necim pravdu a v necim nemaji. Ja z jedne strany netroufla bych si nekomu osobne rict, ze nekdo privolal si svoji porodni problemy sam, zvlast pokud jde o zeny, ktere, rodily v drivejsi dobe, nemely dostatek informaci a zadnou moznost vedeni sveho porodu ovlivnit (to nevzdy se podari i v soucasnosti). Z druhe strany, Hana prece napsala take to, ze za problemy mnohdy muze i personal - komplikace casto jsou zpusobene zbytecnymi zasahami a psychicky stres je ve skutku vysledkem nevlidneho jednani a zamerneho zastrasovani s cilem dosahnout poslusnosti.
Co se tyka citovaneho projevu starsi doktorky z Vrchlabi, tak nebudu posuzovat, jestli je to pravda nebo neni. Neco na tom bude, o presnym procentnim slozeni dulezitosti psychickych a fyziologickych faktoru nebudu se dohadovat. Ale vlastne jde o to KDO to tvrdi. Pokud jde o doktorku s letitou praxi v odosobnenym totalitnim systemu, tak muze byt to projev vyjimecne moudre a empaticke osoby, ktera o pohodu sve klientky umi se postarat, ale take muze to byt alibisticky kec. To jako by ta pani chtela rict, "podivej holcicko, ja ti tu pohlidam z telesne stranky, ale ty si udelej pohodli, nevsimej si hrubosti, nevsimej si cizich lidi ani meho arogantniho ksichtu. Pokud budes mit problemy, pamatuj: je to tvoje vina."
Ale jestli neco takoveho tvrdi PA, lekarka nebo Dula, ktera venuje cas promluvit si s budouci rodickou, zaklada se na tom, aby rodicka se necitila ani mezi cizimi lidna ani v psychicke nepohode z jakych koliv jinych duvodu, tak je to moudrost, ke ktere neni co dodat.
Předchozí