Přidat názor k článku Osamocená extáze

milá Hanko,
moc vám fandím, abyste se s narozeným miminkem objali/y po hezkém zážitku. Jak popisujete (když teda vykat :-)) vnímání bolestí, času a všeho před injekcí mi přijde velmi výstižné! Bála jsem se právě toho, že když do toho zasáhnou půjde už jen o to jak to vydržet a PŔEŹÍT. (A jsem citlivka, nemohla jsem to riskovat.) Když jsem si dnes přočítala cizí články o přirozených porodech, narazila jsem v jednom rozhovoru na větu: Rozdíl mezi přirozeným porodem a tím s chemií, propichováním vaku atd. je asi jako mezi milováním a znásilněním. Taky si myslím, že jde o velmi podobné prožívání a děkuji za to, že to tak je. Napadlo mě dokonce, jestli nám to chlapi nezáviděli a proto navymýšleli porod vleže, nekřičte a my vám to urychlíme a pak rozstřihneme...Ted´ už mame svobodu i emancipaci, tak jen zbývá zlomit hloupou rutinu, která se vytvořila.
Přeji štěstí a zdraví vám i miminku!
Klára

p.s. docela jsem ocenila knihu I.Stadelmann zdravé těhotenství,přirozeny porod, podle názvu to nevypadá ale druhá užitečná polovina je o šestinedělí