Přidat názor k článku Osamocená extáze

Cizinko,
moje žena rodila v Podolí dvakrát a je pravda, že oba porody byly snadné (relativně, jak jen porod může být "snadný"). První čtyři hodiny na sále, druhý hodinu.
Kdyby nebyly, byl by to další důvod nejezdit do "provincie", ale rodit raději v porodnici na špičkové profesionální úrovni, ne?

Rodit mohla v poloze, jakou si zamanula - na sále nebylo jen lůžko, ale taky malá stolička, všelijaké ty velké míče, polštáře a ještě nějaké prapodivné zauzlované provazy.

Sál byl dokonale intimní (navíc dům má podobnou architekturu jako ten, ve které bydlíme, i vitráže v oknech jsou podobné :-))

Je pravda, že do vody rodit nechtěla.

Usmívali se na nás stále. Byli nesmírně milí a komunikativní, a současně diskrétní. A nepochybuju, že u toho také přemýšleli.

Tvoje argumenty jsou rozumné - přesto si myslím, že Vrchlabí je především móda. Není první - před ním tu byl CAP, což byla taky nafouknutá bublina. Byl to jen takový "nadstandardní" koutek v jinak dost ošklivé porodnici, oddělený od těch děsivých řadových porodních boxů jedinými dveřmi. Propaganda tehdy slibovala výjimečně příjemné neformální prostředí, ale bylo to nevkusně zařízené laciným tuctovým nábytkem z IKEY. Alternativního na CAPu nebylo vcelku nic a bylo tam možné narazit i na poměrně nepříjemný a nafoukaný personál.

Ale všechny, co tam rodily, o tom básnily stejně, jako se básní o Vrchlabí.