Dcerka je šikovná, i když si neobouvá boty(proboha,někdy mám problém jí ty šněrováky nazout sama),má plínky(jelikož po shlédnutí infarktových situací u kamarádek,které učí své 2leté chodit na nočník,sbírám síly k výuce hygieny),mluví čím dál líp,ale vlastní verše zatím neskládá a na piáno nehraje,po schodech by běhala,kdybych ji nechala,dřepy,skoky,běhání,tancování ovládá-ale
proč pořád maminky srovnávají "šikovnost" svých
dětí s jinými a trápí se, když ty druhé "umí" něco líp?Moje dcera je šťastná a zdravá- to dělá
šťastnou mě (i manžela),mateřství se naplnilo.
Proč na dítě spěchat, aby bylo v něčem první,nejlepší,super šikovné, inteligentní a vyspělé?Proč mu nenechat jeho vlastní tempo,jeho
dětství?
P.S.I kdyby byla moje beruška méně šikovná,nemilovala bych ji míň.
P.S.S.Pročetla jsem příspěvky k tomuto tématu a názor Nanyny mi byl nejbližší.
Předchozí