Přidat názor k článku Jak a kde rodit

Když jsem si přečetla tento článek, tak jsem měla pocit jako bych ho psala já sama. První porod dost podobný průběh, dítě vyčerpané dlouhým porodem, který se nechýlil ke konci,ustávají srdeční ozvy, injekce, sestra hups na břicho a dítě honem ven, žádný nástřih. Druhý porod - do porodnice raději spěchat nebudu, stahy si prožívám v klidu doma, starám se o dítě, chystám si sváču do porodnice, večer se jdu vykoupat, dám si vanu, vylezu z vany,jdu si lehnout, nepřipouštím si vůbec, že bych jela rodit ještě dneska, ležím v posteli a stahy jakoby ustávají jsou tak po 20 minutách, odpočívám, při stahu se procházím, nebo se houpu v bocích dopředu a dozadu, to pomáhá. Najednou jeden velký stah a volám manžela do vedlejší místnosti, že už je to vážné, obleču se už zteží, stahy jsou tak silné, že padám na kolena a do auta už snad ani nedojdu, na chodbě mi praskla plodová voda a já cítím, že porod brzy přijde. Řítíme se směrem porodnice (25 km vzdálené), padá hustě sníh. Mám silné stahy a přitom řvu a nadávám zaklíněná nohama o dveře auta a hlavou mlátím do těch na druhé straně. Šahám si mezi nohy a řvu, že rodím. Prodýchávám a snažím se porod zadržet. Je zima, v autě málo místa. Ještě to chvíli trvá, než nám otevřou dveře porodnice, schází se tu jako šváby na pivo a potom si už jen lehnu hned za dveřmi v čekárně na lavečku, stahují ze mě oblečení a rodím, za asistence dvou tatínků, je mi to v té chvíli úplně jedno. Porod byl koncem pánevním, dítě na nás ukázalo zadek, ale já jsem ráda, že se tak natočilo, myslím si že v posledních minutách porodu, protože jinak by se hlavička mohla v autě poškodit. Prožila jsem vlastně přirozený porod, za což jsem ráda. V porodnici jsem rodila akorát placentu,tak jsem tam nemusela trávit moc času, jak jsem si vlastně přála, ale to riziko, že se dítěti mohlo něco stát! Nestalo, naštěstí.Ale opravdu se to nedá odhadnout, kdy jet do porodnice. Přeji všem, aby poznali včas, kdy je ten správný čas.