konečně rozumné slovo. Znám už hodně mladých žen, které by si chtěly nějak přivydělat, ale když jim dám radu -třeba roznáška novin /nedávno v mém bydlišti aktuální/ vadí jim, že by musely brzy vstávat a hodina práce denně za 2000 měsíčně - to nemá cenu. Nebo jsem mluvila s maminkou dospívající dcery, která je samoživitelka a nemá práci - ani mít nebude. Protože na nabídku, že může vypomáhat v restauraci v kuchyni reagovala, že saláty a hranolky nikdy nedělěla a asi by to nezvládla. Problém je chuť doopravdy něco dělat a nebo, když se nemohu hnout od dítěte, něco se alespoň učit.
Moje generace má problémy s počítačem - ale dá se zvládnout, tím se otevírá cesta k informacím.Internet může člověka pěkně zblbnout a naopak.A jak to řeším já? Mám možnost chovat zvířata, takže produkuji rodině maso, mléko atd. Každý den vařím. Pro relaxaci mám svého koně a místo televize knížku.
Můžu se realizovat v drobné zemědělské práci, nebo pomáhat staršímu synovi
při výrobě keramiky.Je mi 52 let a mám ještě jednoho 11-letého syna, snažím
se věnovat dostatečně i jemu. Na závěr tip: absolvovala jsem přes pracovní úřad kurz pro pečovatelky a našla si potom svoji "osobní" babičku, ke které
denně na chvíli docházím. Samozřejmě za dohodnutou odměnu a ke spokojenosti obou.
Předchozí