A proč bych měla pět na učitelky samou chválu? To jako že když něco zvořou, tak mám dál pět chválu? A když některá učitelka je fakt špatná, taky mám pět chválu?
Já chválu pěju, když je to na místě, ne z principu. Můžu být nadšená z učitelky, která toho s nima hodně dělá, je vřelá a přátelská a děti ji mají rády, ale ve chvíli, kdy mému dítěti něco slíbí a slib poruší - mám pět chválu? Mám taky pět chválu na učitelku, která je jinak moc fajn, ale při dietě mi řekne, že holce nedá k svačině chleba bez másla, protože "to by taky mohl chtít každý"? Mám pět chválu na učitelku, která se ještě deset minut po otvírací době školky vykecává před brankou se školníkem místo aby otevřela (ta už je naštěstí pryč)? Fakt?
Já tedy učitelky ve školce za bohyně nepovažuju. Chválit, když je za co. A taky kritizovat, když je za co.
Předchozí