Přidat názor k článku Deníček atopického dítěte aneb máme doma ekzém 3

Milado,
slíbila jsem ti přes Jitku, že se ti ozvu a tak to teď konečně plním.
Musím říct, že když jsem před časem četla deníček, vzbudil ve mně jednak ohromný obdiv a jednak vzpomínky na moje opupínkovaný miminko.
Ondrovi začal ekzém ve dvou měsících. Osypal se během několika dnů kompletně celý, ve vláskách, na očních víčkách, snad jen na dlaních a chodidlech ho neměl. Všichni mě chlácholili, že to není ekzém, ale já jsem na to byla připravená (jsem alergička a kdysi jsem ho taky měla) a tak jsem na to nedala. Dostali jsme nejdřív dehtovou mast, zničili jsme část oblečení a výsledky to nemělo prakticky žádné, spíš mi připadalo, že se to stále horší. Pak nám paní doktorka předepsala Locoid (kortikoidní mast) a tím bylo všechno vyřešeno. Mazala jsem malilinko a jenom ta nejhorší místa. Stačilo namazat dvě noci po sobě a po víc jak týden byl klid, po půlroce věku jsme mazali až jednou za tři týdny. Mnohokrát denně jsme pak mazali jenom Lenienskou mastí, nosili jsme si jí domů po kilech. Koupali jsme zásadně v olejových koupelích (nejlepší Linola, pak Balneum Hermal, pak Balmandol, ale pomáhaly všechny). Samozřejmě jsme museli dávat pozor na pocení (Ondra byl tou dobou určitě poměrně otužilé miminko), praní, čistotu a na jídlo. Mně se bohužel kojení moc nedařilo a tak jsme od měsíce přikrmovali a od pěti krmili jen Nutrilonem, později nic alergizujícího, obiloviny začal prakticky jíst až v roce a půl.
Okolo roku věku se ekzém přesunul do ložisek v loketních a podkoleních jamkách a přestal dobře reagovat na Locoid. Změnili jsme ho na ?Elocom? (nevím jistě), namazali jsme tak pětkrát a zhruba do 18 měsíců věku ekzém zmizel. Teď jsou Ondrovi 4 roky, od té doby je naprostý klid. Jen asi dvakrát se mu trochu vyrazila oční víčka, ale opravdu jen slaboulince. Alergický asi bude, počítám s tím.
Trnulo mi, když jsem četla váš deníček. Ondra na tom ani zdaleka nebyl ak špatně. Vzpomínala jsem na dobu, kdy jsem se musela rozhodnout, jestli přistoupím na kortikoidy nebo ne, byla to dost špatná doba. Možná toho jednou litovat budu, ale asi jsme se tím vyhnuli boláčkům a jiným komplikacím. Taky jsme díky té masti mohli chodit na plavání a toho si cením.
Milado a vy ostatní maminky s ekzémem. Vzpomínám si, jak jsem občas brala do ruky jiné děti a ty měly jemňoučkou hlaďoučkou voňavou kůžičku. Bitva s exémem byla v našem případě velice krátká. Moc vám držím palce a jsem ráda, že vás znám. Škoda, že jsem se tehdy nemohla svěřit vám, poradit se.
Lenka