Mnohokrát jsem se také setkal s obavou, že bych mohl zakopnout, uklouznout, nebo jinak zkolabovat, upadnout a Daníka rozmačkat či jinak poškodit. Potom, co mi před auto dvě maminy, ve vášnivém rozhovoru, strčily kočáry, aniž by se podívaly jestli něco nejede, a spatření další cool maminky na in-linech, se sluchátky v uších, kočárkem před sebou, uhánějící slušnou rychlostí po tři metry vysokém břehu Labe, jsem utvrzen o naprosté bezpečnosti nošení. Vždy totiž jdete rychlostí přiměřenou terénu, protože přítomnost toho tvorečka na hrudi vám to prostě jinak nedovolí! A navíc, ta svoboda pohybu kdekoli. Dan se narodil v květnu a v červenci jsme se procházeli po lesích.
Předchozí