Přidat názor k článku O mužských pocitech

No a představte si co všechno se mohlo stát kdyby to dítě jen držela na ruce.... Já teda nejsem lékař ale poměr zranění při pádu šátkonosiče a jiných úrazů by mě teda opravdu zajímal. Nosím naši malou už víc než rok a z e zkušenosti na různých terénech vím že 90% pádů zkončí pádem na zadek a nebo na bok (pokud je dítě na břiše) proitože je to přirozené vzhledem ke změněnému těžišti (podvědomé vyrovnávání mírným záklonem).

Naštěstí se chování nosiče neřídí jenom fyzikálními zákony ale i jeho porzorností, opatrností a šikovností.
Kolikrát -občas každá- mamina s kočárkem narazila do dveří (protože si špatně vyměřila vjezd), špatně se rozhlídla (nebo v toku myšlenek zapoměla) a málem strčila miminko pod auto.

Véééééélice mi to tady připomíná diskuzi o porodech doma. Šátky jsou bezpečné, příjemnější a pohodlenější (pro většinu mimin), ale kočár to je holt jistota :-)))))
Jo se šátkem to moc není na kafíčko s kamarádkou, a pokud jde o nakupování musím vždy dobře rozmýšletr jestli chci jen koukat (takže šátek a dostanu s evšude) nebo si potřebuju i něco vyzkoušet (takže kočár nebo nějaký asistent který dítko pohlídá . Šátkování znamená že holt všechno oddřete na svých ramenou (dítě, proviant, případný nákup), ale je to o tom jestli se na některé věci vykašlete (procházky po lesíchloukách, a horách) máte spolehlivé hlídání (návštěva na úřadech) a nebo hodné dítko (které vám dá prostor pro všechny domácí práce).
Mě procházky baví, hlídání nemám, andílka taky ne a volím raději samostatnost.

A za ten rok šátkování malá plakala jen dvakrát. Jednou ji rozplakala ženská v autobuse která se na mě vrhla a začala mi ztrhávat šátek z mého spícího miminka (když jsem krkavčí matka která ho nechá udusit ona se prý n to koukat nebude) a než jsem se stačila probrat z šoku a vynadat jí pěkně mi Magdu vyděsila. Podruhé měla hlad (to jí byly tak 3 měsíce) a bylo to asi 20 metrů od domu.
Tak pěknou bilanci u kočárku nemám :-)